Název

POLIČKA, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ 18-07

Popis

Barokní radnice
Podobu původní gotické radnice známe pouze z nejstaršího vyobrazení Poličky z let 1711-27, neboť byla zbořena na počátku její barokní přestavby v roce 1739. Byla to patrová kamenná budova s věží v severozápadním nároží, která se - ve zdivu vysoká zhruba 30 metrů - bez většího narušení zachovala až do současnosti, byť ze všech stran obestavěná budovou barokní radnice. Dobu stavby gotické radnice lze přibližně určit před rok 1360.
Na jejím místě byla v letech 1739-44 postavena radnice nová, barokní. Jejím projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který ji navrhl jako monumentální dvoupatrovou budovu palácového typu s mansardovou střechou a věží. Fasády jsou v přízemí členěny pásovou rustikou, přes obě horní patra běží pilastry s kompozitními hlavicemi, na všech čtyřech stranách jsou nízké trojúhelníkové štíty, na nichž byly původně městské znaky (dnes zachován pouze znak nad východním průčelím). Nad okny přízemí a druhého patra jsou reliéfní štukové mušle, nad okny prvého patra jsou pod dynamicky zvlněnými nadokenními římsami v bohatém štukovém dekoru umístěny symetricky řazené individuální busty a masky - busty portrétního a masky karikaturního charakteru (busta v ose východního průčelí údajně zobrazuje tehdejší císařovnu-vdovu Alžbětu Kristinu, jediná zvířecí maska, hlava jelena - v ose západního průčelí - má nepochybně vztah ke štukovému rámu v přízemí, pod nímž do roku 1785 stával pranýř - nad pranýřem umístěný zvonek oznamoval uzavírací hodinu hospod, požární poplach i uvedení provinilce na pranýř). Vchod do radnice je na východní straně, nad vchodem je vysunut malý balkónek. Všechna tři podlaží mají v zásadě stejný půdorys, přízemí je klenuté, patra plochostropá, střed budovy zabírá již zmíněná věž, v severozápadním rohu prostupuje prvé a druhé patro unikátně zachovaná radniční kaple s původní výzdobou z roku 1751, zasvěcená sv. Františku Xaverskému - oltářní obraz (sv. František Xaverský křtí pohany) a nástropní freska (Apoteóza misionářské činnosti sv. Františka Xaverského v Brazílii, Indii a Japonsku). Po stranách oltáře stojí dva jezuitští světci (sv. František Borgiáš a Ignác z Loyoly) od Řehoře Thényho a na stěně ve výklencích visí čtyři obrazy svatých (sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Kateřina). Kalvárii na malé tumbě v bočním výklenku vyřezal Jiří František Pacák kolem roku 1730.

Původní barokní cibulovitá báň, zničená za požáru v roce 1845, byla obnovena roku 1916, kdy byl osazen i nový hodinový stroj, původní mansardová střecha pak v roce 1942.

Nastavení