Název

ZÁMEK MT 18-08

Popis

Bohatý rod pánů z Boskovic zahájil kolem roku1485 rozsáhlou přestavbu starého a na tehdejší dobu již nepohodlného hradního objektu na renesanční zámek. Rekonstrukci započal stavbou čelního vstupního křídla s průjezdem položeným na osu dvora. Vzácný raně renesanční portál dodnes hlásá jméno stavebníka s letopočtem 1492. Tato stavba je první a také jedna z nejstarších renesančních památek datovaná nejen v našich zemích, ale dokonce ve všech zemích Evropy na sever od Alp. Brána je mimořádnou stavební památkou. Je ceněna a uznávána stejně jako ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portál #tovačovského zámku. Celá přestavba pak nese znaky nových stavebních proudů, které k nám pronikaly z Itálie prostřednictvím uherského Budína, kde působili stavitelé a kameníci z okruhu Leona Battisty Albertiho jejichž činnost pak značně ovlivnila i budování moravskotřebovského zámku. Z původního hradu zůstala uchována pouze částečně snížená hranolová věž s přilehlým šnekovým schodištěm a která stávala na zámeckém nádvoří v místech nynější studny. Zachována zůstala i obranná funkce zámku na okraji města i opevnění proti městu v případě nouze, aby se zámek mohl bránit, pokud by nepřítel vnikl do města. Zámek byl poschoďový a nesl známky pozdně gotického i raně renesančního slohu. V půdorysném rozvržení již zcela převážila renesanční čtyřkřídlá dispozice uzavírající rozsáhlý dvůr. Jen západní křídlo bylo částečně zalomeno s ohledem na starý hradní palác. Jednotlivé místnosti v přízemí měly vlastní vchody ze dvora. V patře se nacházely v severním a východním křídle obytné místnosti, v jižním byly soustředěny reprezentační prostory. Hospodářským potřebám pak sloužilo zúžené západní křídlo a s ním spojená krychlová stavba s rozsáhlou černou kuchyní a uprostřed s velkou pecí a v rozích zpevněná kamennými opěráky. Podobné zpevňovaly i zdivo východního křídla. Hlavní vchod byl v severním křídle a na západě přiléhal ke zdivu staré věže. Jeho portál byl pak po požáru r. 1840 přenesen na jižní bránu. Jednotlivé místnosti v patře pak měly také samostatné vstupy z arkádové chodby, která spojovala jednotlivá křídla a z níž zůstal zachován jen nepatrný zbytek, následnými přestavbami zcela změněný.

V r.1497 byla dostavěna i kaple, zbouraná po požáru z r. 1840. Chodba, která k ní vedla, byla zdobená medailóny Ladislava Velena a jeho manželky Magdalény z Dubé a z Lipé. Tyto mramorové portréty vznikly v roce 1492 v některé ze sochařských dílen střední Itálie. Jejich kopie jsou osazeny na vnější straně jižní brány zámeckého areálu. Zámecká kaple byla poměrně malá prostora, osvětlená pěti vysokými gotickými okny. Mezi nimi vyrůstala ze štíhlých přípor žebra křížové klenby datované nápisem k r. 1497, který se zachoval v zámeckém lapidáriu. Z etapy výstavby zámku za Ladislava z Boskovic se zachovalo jen východní křídlo. O náročné výbavě pozdně gotického zámku svědčí dodnes tzv. rytířský sál, opatřený křížovou klenbou s heraldickými svorníky se znaky Boskoviců a spřízněných rodů. K přestavbám tohoto období a konkrétně k r.1510 jsou připomínána jména dvou zúčastněných stavitelů a to Jeronýma Dubenského]] a Kašpara Hardinga.
Po požáru v r.1509 byla provedena Ladislavem z Boskovic přestavba podle jeho estetických představ a v duchu nastupující renesance. Ladislav měl na svoji dobu mimořádné vzdělání, které si ještě rozšířil pobytem v Itálii a cestami po Evropě. Na zámku, který se stal jeho hlavním sídlem vybudoval rozsáhlou knihovnu s klasickou římskou i řeckou literaturou a řadou přírodovědných děl a dále sbírkami s řadou uměleckých děl a gobelínů. O Velenových sbírkách se pochvalně vyjádřil i král Vladislav Jagellonský, který na Třebové v r.1497 trávil několik dní.
Ladislav z Boskovic zemřel v r.1520 na zámku v Letovicích. Veškeré majetky přešly na jeho syna Kryštofa z Boskovic, který se na rozdíl od otce hlásil k Lutherovu učení. Ač některá panství prodal, Moravskotřebovské si nechal a i ono bylo jeho sídelním majetkem. Jako sídelní sdílely Třebovou rovněž jeho synové Václav a Jan Kryštof z Boskovic. Mezi roky 1560 – 1570 byly dokončeny úpravy jižního křídla zámku s řadou reprezentačních sálů. Charakter měl již čistě renesanční a se sousedními křídly je spojovala otevřená arkádová chodba. Václav z Boskovic dal pak také v r. 1568 prorazit průchod ke kostelu. Připomínkou na Jana z Boskovic je pak bosovaný portál na východní vnější zdi zámku.

Nastavení